Věděli jste, že obojživelníci jsou jednou z nejohroženějších skupin živočichů na naší planetě?
Klimatické změny, znečištění a lidská činnost mohou mít na jejich populaci devastující dopad. Rok 2025 byl Českým svazem ochránců přírody vyhlášen Rokem obojživelníků, aby se zvýšilo povědomí o jejich ochraně a podpořily se aktivity na jejich záchranu.
Klimatické změny způsobují zvyšování teplot a změny v distribuci srážek, což vede k úbytku vhodných biotopů pro obojživelníky a komplikuje to jejich rozmnožování, protože většina druhů se zpravidla v larválním stádiu bez vody nemůže vyvíjet. Obojživelníci jsou navíc vystaveni vyššímu riziku infekcí.
Typickým příkladem je chytridiomykóza, což je houbové onemocnění, které způsobuje závažné problémy s transportem elektrolytů přes kůži, což vede k nerovnováze iontů v těle a obojživelníci tak umírají na srdeční selhání.
Smutným faktem je, že na celém světě je více než 40 % z 8000 druhů obojživelníků ohroženo vyhynutím. To je nejvyšší procento mezi všemi hlavními skupinami obratlovců. Obojživelníci jsou často označováni jako „kanárci v uhelném dole“ kvůli jejich citlivosti na změny v životním prostředí. Ropucha obecná je jedním z nejběžnějších druhů obojživelníku u nás. Ale i ona čelí hrozbám v podobě ztráty biotopů nebo jeho znečištění. Stejně tak skokan hnědý, který je často vidět v našich lesích a zahradách. Dalším známým druhem je čolek velký, který je známý svým impozantním vzhledem.
Pokud chcete obojžitelníkům pomáhat na vlastní pěst, zde je pár užitečných tipů:
Vykopejte tůň.
Malou mělkou tůň zvládne rýčem vyhloubit téměř každý. Taková tůň může obojživelníkům velmi prospět, protože jim poskytne nové místo pro rozmnožování. Otázkou je, zda chcete mít na zahradě nebo ve svém okolí díry, ve kterých si může neznalý kolemjdoucí vyvrtnout kotník.
Založte si zahradní jezírko.
Pokud máte zahradu, můžete vytvořit jezírko, které bude sloužit jako útočiště pro obojživelníky. Důležité je, aby jezírko mělo pozvolné břehy a různé hloubky, aby mohly žáby bezpečně vylézt ven (ano, i žába se může utopit).
Udělejte průzkum!
Zapojte se do pozorování mokřadů a zjistěte, jací obojživelníci se vyskytují ve vašem okolí. Návod, jak na to najdete na této webové stránce 3x 30 dnů pro mokřady – Naše mokřady
Umožněte obojživelníkům bezpečně přečkat zimu.
Vytvořte na zahradě místa, kde se obojživelníci mohou ukrýt a přezimovat. Může to být hromada kamení, dřeva nebo listí. Takový hmyzí hotel, akorát že pro obojživelníky.
Pomozte jim přecházet komunikace.
Každé jaro se tisíce žab a dalších obojživelníků vydávají na cestu za rozmnožováním. Pokud víte o místě, kde migrují přes silnice, zaznamenejte ho do speciální mapy, kterou na svých stránkách zveřejnil ČSOP. Do mapy můžete také nahlásit úsek, kde by se podle vás mělo s migrací o
bojživelníků pomoci nebo nabídnut pomocnou na již probíhajících transferech. Mapu najdete zde Mapování nebezpečných úseků silnic – Chraňme biodiverzitu.
ČSOP ještě k tomu všemu připravila videonávod, který usnadní záchranné akce každému, kdo chce obojživelníkům pomáhat na vlastní pěst Migrace obojživelníků a stavba migračních bariér (Školení Roman Rozínek) [1]
Ropuchy obecné jsou jedním z druhů, které jsou během jarních transferů bezpečně přenášeny přes komunikace. K bezpečnému tranferu na mnoha místech pomáhají zábrany, které se po období migrace odstraňují.
A pokud žádného objživelníka ve svém okolí nepotkáte, můžete se podívat alespoň na Ekofilm – Divoké Moravskoslezsko | MiSe Klima nebo Ekofilm – Příroda ve městě | MiSe Klima
