Náměstí Svobody v Opavě

Cílem projektu byla výrazná proměna parkoviště na náměstí Svobody v Opavě. Místo holé asfaltové plochy vznikl zelenější a příjemnější prostor.

Hlavní činnosti:

• Odstranění stávajících prvků: Byly odstraněny zpevněné plochy.
• Příprava půdy pro stromy: Byly vytvořeny prostory, v rámci kterých mají stromy a trvalky dostatek místa pro zakořenění a růst.
• Výsadba stromů: Na parkovišti bylo vysazeno celkem 15 stromů, které poskytnou stín a zlepší mikroklima.
• Založení záhonů: Vybudování záhonů s trvalkami a cibulovinami, které budou kvést po celý rok a oživí tak prostor (390 nízkých keřů, 1740 ks okrasných trav, 890 ks trvalek).
• Zlepšení propustnosti půdy: Dešťová voda bude lépe vsakovat do půdy a sníží tak riziko povodní.

Výsledkem projektu je nejen esteticky příjemnější, ale také funkčnější parkoviště. Zeleň pomůže snížit teplotu v létě, zlepšit kvalitu ovzduší a zadržovat dešťovou vodu.

Projekt ozelenění parkoviště na náměstí Svobody v Opavě se primárně zaměřil na řešení několika klíčových problémů spojených s urbanizovanými prostory:

• Zlepšení mikroklimatu: Nahrazením asfaltové plochy zelení se snížila teplota v okolí parkoviště, zvýšila se vlhkost vzduchu a došlo k efektivnějšímu zadržování dešťové vody. Tím se přispělo ke zlepšení celkového mikroklimatu v centru města a snížení tepelného ostrova.
• Zvýšení biodiverzity: Výsadba stromů a založení trvalkových záhonů vytvořilo nový domov pro různé druhy hmyzu, ptáků a dalších živočichů. Tím se přispělo k obnově a ochraně místní biodiverzity.
• Estetické zlepšení: Ozeleněné parkoviště se stalo vizuálně atraktivnějším místem a přispělo k celkovému zkrášlení náměstí Svobody.
• Udržitelný rozvoj: Projekt je příkladem udržitelného přístupu k rozvoji městských prostorů, který klade důraz na využívání přírodních materiálů a procesů.
• Adaptace na změnu klimatu: Zvýšená zelená plocha pomáhá městu lépe se adaptovat na změnu klimatu, zejména na extrémní teplotní výkyvy a sucha.

Parkoviště na náměstí Svobody v Opavě před zahájením revitalizace bylo typickou ukázkou urbanistického řešení z minulosti, které upřednostňovalo dopravu a funkčnost před estetikou a kvalitou životního prostředí.

Dominantním prvkem byl rozsáhlý betonový povrch, který pokrýval většinu plochy. Betonové plochy jsou známé svým vysokým tepelným zářením, což v letních měsících vedlo k výraznému přehřívání okolí a snížení komfortu pro návštěvníky.

Tato aktivita byla součástí projektu „Lepší města pro život – vybrané adaptační projekty a sdílení zkušeností“, tento projekt byl spolufinancován z tzv. Norských fondů (výzva „Bergen“).