Popis opatření

Existuje několik druhů topných systémů, přičemž každý má své výhody i nevýhody. Volba správného způsobu vytápění (příp. i v kombinaci s chlazením) je dána více ukazateli. Jedním z nejdůležitějších kritérií je požadovaný výkon, který musí vypočítat odborně způsobilá osoba. Dle zvoleného způsobu vytápění volíme pro budovu vhodný zdroj tepla, případně kombinaci více zdrojů (možnost přídavného zdroje využitého v případě nedostatečného výkonu hlavního zdroje) a příslušné rozvody. Speciálním typem rozvodu tepla je soustava centrálního zásobování teplem (SCZT). Typy zdrojů vytápění jsou popsány v samostatné kartě opatření.

Kvalitní návrh zapojení a dimenzování zdroje tepla a tepelných rozvodů s kvalitní regulací umožní automatický provoz při minimalizování nákladů na vytápění.

Základní typy rozvodů tepla v budově

  • teplovodní,
  • teplovzdušné,
  • připojení objektu na SCZT,
  • ostatní.

Pozn. Mezi základní teplonosné látky patří: voda, pára a vzduch.

Implementace podle charakteru zástavby

  • město i venkov

Doporučení pro realizaci opatření

Při návrhu tepelné soustavy je v základu vhodné zohlednit

  • velikost otopné plochy, příp. další tepelné požadavky; specifikaci budovy – typ, stavební konstrukce budovy, požadavky na tepelnou pohodu,
  • tepelný výkon je nutné přizpůsobit velikosti vytápěné místnosti (obecně na vytopení 1 m2 plochy je zapotřebí výkon min. 60 W); důležitá je i velikost teplosměnné plochy, z níž sálá teplo, a objem tekutiny proudící v rozvodech,
  • teplotní spád tepelné soustavy – volíme dle typu otopné soustavy, otopných ploch a zdroje tepla a jedná se o rozdíl teplot mezi dvěma místy soustavy, např. u tepelného čerpadla 50/40 °C, podlahového topení 42/35  °C, radiátorového topení 55/45 °C; důležitá je teplota topné vody,
  • dimenze rozvodů topné vody – vypočítává se v návaznosti na zvolený zdroj tepla v rámci projektu,
  • velikost technické místnosti – je vhodné myslet i do budoucna na možnost změny způsobu vytápění, které by mohlo být náročnější na prostorové uspořádání.

Požadavky na rozvody tepla

  • materiál – ocelové potrubí jsou v současnosti nahrazovány měděnými, příp. plastovými rozvody nebo se využívají vícevrstevné trubky z plasto-hliníkového materiálu,
  • druh izolace – pro teploty do 90 °C se využívají lehké materiály z polyuretanů, polyetylénu nebo kaučuků, pro teploty nad 100 °C jsou vhodnější minerálně vláknité materiály, nově se uplatňuje kombinace termokeramického nátěru (minimalizuje riziko kondenzace a zabraňuje korozi) a izolační pěny,
  • tloušťka izolace – pro rozvody teplé vody a tepla v budovách se doporučuje tloušťka tepelné izolace podle jmenovité světlosti potrubí (DN) a podle typu uložení potrubí, je-li tedy potrubí DN 100 měla by tloušťka izolace odpovídat 100 mm,
  • legislativa – vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu.

Teplovodní rozvody

  • na zdroj tepla je napojena topná soustava, kterou je teplo akumulované ve vodě (teplonosné médium) přiváděno do jednotlivých místností v budově,
  • radiátory v místnostech – klasický způsob rozvodu tepla v budovách; teplovodní radiátory (litinové, deskové, koupelnové žebříky ad.), ve kterých cirkuluje tekutina o teplotě až 80 °C, předávají teplo do místnosti,
  • podlahové vytápění – topné trubky uložené v podlaze za konkrétně daných technických podmínek, ideálním zdrojem tepla je v tomto případě nízkoteplotní zdroj (plynový kondenzační kotel nebo tepelné čerpadlo).

Teplovzdušné rozvody

  • vzduchotechnický systém, kdy do objektu je přiváděn teplý vzduch a tím je prostor vytápěn, příp. vzduch cirkuluje a je ohříván v teplovzdušné jednotce,
  • základní součásti systému – teplovzdušná jednotka, vzduchovody, elementy vzduchotechniky,
  • rozvody teplého vzduchu jsou vedeny v konstrukci podlahy, pod stropem nebo v půdním prostoru,
  • potrubí musí být vzduchotěsné, náležitě tepelně izolované a odhlučněné.

Připojení objektu na SCZT

  • budova je zásobována ze zdroje, příp. zdrojů výroby tepla (teplárny, elektrárny s odběrem tepla, výtopny a domovní/blokové kotelny), který není součástí technického zařízení budovy a zásobuje prostřednictvím tepelných sítí teplem více než jeden objekt,
  • hospodárnost provozu je dána hodnotou tzv. lineárního tepelného výkonu (maximální tepelný výkon soustavy dělený délkou trasy) = min. 2 MW/km.

Ostatní

  • elektrické podlahové topení – topné fólie, topné rohože,
  • infrapanely atd.

Typ zástavby

Příklady dobré praxe

Nechte se inspirovat

Nechte se inspirovat dobrou praxí. Nebo se podívejte na další realizované projekty s pozitivním dopadem na klima.

Ikona přínosy realizace
Sněhová vločka

Přínosy realizace

Tradiční radiátory (teplovodní)

  • rychlejší odezva (zahřátí i chladnutí místnosti),
  • nižší vstupní investice,
  • vhodné při částečné rekonstrukci původní stavby.

Podlahové vytápění (teplovodní)

  • vysoký komfort a pocit tepelné pohody (stálá teplota v místnosti),
  • velká sálavá plocha umožňuje snížení teploty vzduchu v místnosti až o 3°C (úspora nákladů na vytápění) a zároveň zvyšuje jeho vlhkost bez následné kondenzace par (eliminace stěnových plísní atd.),
  • nevysušuje vzduch a nevíří prach v místnosti,
  • bezhlučný provoz,
  • estetické hledisko (není vizuálně viditelné),
  • doporučuje se zejména do novostaveb.

Teplovzdušné vytápění

  • kontrola kvality vzduchu v místnosti,
  • cenově dostupné,
  • rychlý způsob vytápění,
  • v zimních měsících možno využít jako systém nuceného větrání budovy,
  • možno zkombinovat s větráním budovy,
  • vhodné do prostor, kde není nutné trvalé vytápění (chaty, chalupy).

Připojení objektu na SCZT

  • vyšší energetická účinnost centrálních zdrojů,
  • využívání zbytkového tepla z technologických procesů,
  • nižší emise znečišťujících látek v porovnání s individuálními zdroji.

Elektrické podlahové vytápění

  • stálá teplota v místnosti, přesná regulace teploty, úplná automatizace ovládání topení,
  • snadná montáž, bezhlučný provoz, nevysušuje vzduch, nevíří prach,
  • při elektrickém podlahovém vytápění lze zažádat o změnu tarifu.
Ikona slabé stránky
Sněhová vločka

Slabé stránky

Tradiční radiátory (teplovodní)

  • vysoké proudění vzduchu, prašnost,
  • zabírají místo v prostoru,
  • pro zajištění tepelné pohody nutno vyhřát vzduch na vyšší teplotu,
  • ohřev místnosti z jednoho místa – menší sálavá plocha, nerovnoměrné rozložení teploty (teplotní spád – rozdíl teplot mezi podlahou a stropem je vyšší),
  • vyšší náklady na provoz.

Podlahové vytápění (teplovodní)

  • pomalá odezva (delší než u radiátorů),
  • investice jsou vyšší než u radiátorového vytápění a náročná je i samotná instalace,
  • nedoporučuje se instalovat ve spojení s dřevěnou podlahou nebo tlustými koberci,
  • problematické je rozmístění nábytku (teplo nesmí být zachytáváno v nábytku, ale optimálně distribuováno do prostoru),
  • v případě poruchy technicky i finančně náročnější oprava.

Teplovzdušné vytápění

  • v případě rekonstrukce budovy možné problémy s umístěním vzduchovodů pro přívod a odvod vzduchu,
  • musí být zajištěn odvod kondenzátu,
  • suchý vzduch v místnosti,
  • možný přenos pachů a zvuků přes průduchy.

Připojení objektu na SCZT

  • koncový odběratel nemůže operativně měnit druh paliva dle aktuálních cen.

Elektrické podlahové vytápění

  • drahý provoz (vhodné do nízkoenergetických domů, zateplených novostaveb),
  • nutnost kombinace s OZE – bez využití OZE nelze přímotopné vytápění do novostavby umístit.

Náklady na realizaci

  • radiátor = cenové rozpětí je velké, roli hraje výkon a použitý materiál, cca od 2 000 do 12 000 Kč,
  • teplovodní podlahové vytápění: cca 700–840 Kč/m2 včetně montáže (v případě kompletní stavby podlahy je to až 1 500 Kč/m2),
  • elektrické podlahové topení: cca 370–500 Kč/m2,
  • topné fólie: dle výkonu a šíře od 250 do 1 000 Kč/m2,
  • topné rohože: dle výkonu a rozměru od 1 500 do 5 000 Kč + náklady na instalační sadu.

Náklady na údržbu

  • klasická otopná soustava může být časem znečištěna pevnými usazeninami a kovovým i nekovovým kalem – pro zajištění správné funkce a prodloužení životnosti radiátorů je vhodné provádět chemické čištění proplachem,
  • v případě podlahového vytápění jde většinou o bezúdržbové komponenty.

Energetická úspora

  • podlahové vytápění – úspora 10 až 15 % energie,
  • kombinované zdroje tepla – úspory mohou být i vyšší.

Dokumenty

Pusťte se do realizace

Připravili jsme pro vás materiály, které vám usnadní realizaci opatření: Způsoby vytápění a rozvody tepla.

Akční plán udržitelné energetiky a klimatu SECAP (2030)

Vize a cíle města Ostravy ohledně celkového snížení emisí CO2.

Textový dokument
Ikona šipka

Energetická opatření na budovách

Formou komiksu jsou přiblíženy opatření ke snižování spotřeby energie na budovách.

Textový dokument
Ikona šipka

Energetické desatero aneb jak ušetřit energie a na energiích

Užitečné rady k úspoře energií.

Textový dokument
Ikona šipka

Informační listy s příklady dobré praxe ve veřejných zakázkách

Informační listy za roky 2018 a 2019

Textový dokument
Ikona šipka

Jak komunikovat změnu klimatu na lokální a regionální úrovni

Klima se mění - od informací k akci

Textový dokument
Ikona šipka

Jak můžeme šetřit energie ve veřejných budovách

Manuál prvních kroků při šetření energiemi.

Textový dokument
Ikona šipka

Jak na sucho a horko — ve městě i v krajině

Adapterra Awards 2019

Odkaz na web
Ikona šipka

Jak navrhnout město, které (pře)žije?

komiks - 8 oblastí, v nichž lze lépe připravit města na změnu klimatu

Textový dokument
Ikona šipka

Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030

SECAP - akční plán pro udržitelnou energii a klima

Textový dokument
Ikona šipka

Manuál pro komplexní přípravu projektů veřejných budov

s ohledem na kvalitu vnitřního prostředí zejména ve školských budovách

Textový dokument
Ikona šipka

Metodika tvorby místní adaptační strategie na změnu klimatu

Textový dokument
Ikona šipka

Města a sídelní krajina ČR v době změny klimatu

stručný přehled problematiky pro představitele veřejné správy

Textový dokument
Ikona šipka

New Green Deal

Cesta k udržitelné ekonomice 21. století

Textový dokument
Ikona šipka

Principy a řešení udržitelné architektury

proč je třeba přehodnotit, co znamená dobrá architektura?

Textový dokument
Ikona šipka

Příjemné a odolné město

Infolisty jednotlivých vybraných problematik

Odkaz na web
Ikona šipka

Příjemné a odolné město

Adapterra Awards 2021

Odkaz na web
Ikona šipka

Roadmapa bezemisního Moravskoslezského kraje

Cílem dokumentu bylo zjistit potenciál pro dosažení bezemisního kraje a navrhnout konkrétní opatření v sektoru dopravy a budov pro jeho naplnění.

Textový dokument
Ikona šipka

Strategie postupu pro Moravskoslezský kraj při realizaci rekonstrukce budov s přihlédnutím k závazku dekarbonizace

Doporučení pro transformaci kraje, trendy a dekarbonizační cíle EU a ČR, včetně adaptace na změnu klimatu.

Textový dokument
Ikona šipka

Veřejné zakázky: Jak připravit kvalitní projekt udržitelné šetrné budovy nebo její rekonstrukce?

Co je to šetrná budova a jak k ní směřovat, a to třeba i postupnými kroky v případě rekonstrukcí

Textový dokument
Ikona šipka

Zdravá a odolná krajina

Adapterra Awards 2020

Odkaz na web
Ikona šipka

Základní přehled energeticky úsporných opatření

Kroky ke komplexní renovaci budov.

Textový dokument
Ikona šipka

Financování

Přehled relevantních výzev

Pro snadnější orientaci v nabídce dotačních podpor uvádíme výzvy napříč dotačními tituly, ze kterých je možné zobrazené opatření finančně podpořit. Závazná kritéria přijatelnosti opatření jsou součástí konkrétních výzev.
  • Relevantní výzvy
Vločka

Potřebujete poradit?

Nabízíme bezplatné poradenství pro plánování, výběr a přípravu konkrétních klimatických opatření pro zájemce z Moravskoslezského kraje.

Poradenství